Profesní orientace se stává stále důležitější v souvislosti s demografickými změnami a potřebou kvalifikovaných pracovníků. Tento vývoj se týká nejen národních, regionálních a hospodářských pracovních trhů, ale také příhraničních regionů s jejich přeshraničními vazbami.Příhraniční regiony jsou vyznačovány určitými problémovými oblastmi. Za prvé – jsou často v nevýhodě z hlediska infrastruktury – musí se prosazovat proti atraktivnějším pracovním a ekonomickým oblastem v městských centrech – často spojené s poklesem populace a odchodem mladé inovativní generace. Za druhé – aktéři v příhraničních oblastech mají, díky vznikající přeshraniční kooperaci, možnost společně tento potenciál hospodářského a pracovního trhu využít. Nicméně, zde jsou určité stávající vnitrostátní předpisy, zejména systémy vzdělávání a odborné přípravy, které nejsou transparentní.
Tak nejsou rozpoznány mimo jiné také národní závěry, v profesním vzdělávání nejsou transparentně představeny získané kompetence, např. existující vzdělávací plány, které nejsou odsouhlaseny v oblasti příhraniční kooperace, stejně tak rámec společně vyvíjených a akceptovaných kvalifikací. K tomu jsou tzv. euroregionální kompetence (např. přeshraničně-specifické informační kompetence, jazykové kompetence, mezikulturní kompetence, atd.), které si musí osvojit budoucí zaměstnanci euroregionálního pracovního trhu.
